Evangelizace s CIA Europe (Londýn)
Evangelizace s CIA Europe (Londýn)
Intro
Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého. (Matouš 28:19)
Výlet do Londýna mě vcelice povzbudil k několika věcem, které jsou nedílnou součástí víry. Vyučování, kterého jsem se v Londýně zúčastnil bylo velmi praktické, takže i tento krátký program bude prakticky zaměřený.
Křesťané si stěžují, že církev se zmenšuje a upadá, ale jenom 5% z nich někdy vydalo svědectví – není divu, když se o Kristu nikdo nedozví, jak by pak mohla růst církev? Nastal čas se o našem Pánu sdílet s našimi blízkými, ať už jako povzbuzení pro naše spoluvěřící bratry a sestry, tak i s našimi nevěřícími přáteli. Nejzoufalejší potřebou dnešního světa není nedostatek schopných lidí ani obdarovaných lidí, ale hlubokých lidí. Lidí, kteří jsou zapálení pro Krista, kteří udělají pro Krista i to, co se jim bude zdát naprosto zbytečné nebo nepochopitelné. Moje nadšení ke sdílení svědectví a sdílení evangelia pramení právě z toho, že jsem viděl lidi, kteří hořeli pro Krista a svědčili, kudy chodili. Kam šlápli, tam zaznělo svědectví o Kristu.
Dříve jem si myslel, že k tomu sdílet evangelium musí být člověk něčím vyjímečný, ale to není pravda. Nemusíte mít žádné vynikající schopnosti, žádné speciální tréninky, ale musíte hořet touhou po Bohu. Zapalte se pro Boha a lidé se půjdou podívat, jak hoříte. Jako příklad může posloužit bible – je plná obyčejných lidí, kteří ale šli za Bohem a tím se stali vyjímečnými.
Spiritual battlezone
A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci. Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům. Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla. (Efezkým 6:10-12)
Ještě než začnu povídat o sdílení svědectví a evangelia, je důležité uvědomit si jednu věc. Jsme ve válečném stavu s nepřítelem, který je silný, má mocné zbraně a není z tohoto světa. Je to dark side, ony nadzemské síly zla o kterých čteme v Efezkých.
Je hezké, když se někdo chce stavět na odpor těmto silám tím, že chce svědčit nebo sdílet evangelium, ale pokud není na boj připraven, je bitva o záchranu duší předem prohraná. Je to jako vylézt ze zákopu nahý, když zazní povel k útoku.
Když si ale dočtete tu šestou kapitolu, dozvíte se, že do této bitvy nemusíme jít zase až tak nalehko. Bůh nám dal mocné zbraně a dává nám svojí sílu, abysme mohli bojovat pro jeho království. Naše zbraně pro tuto bitvu jsou modlitba, ztišení, znalost bible a půst, svědectví a evangelium samo. Naší zbraní je samo naše společenství s Bohem, to, že s ním můžeme denně mluvit na modlitbách, že ho můžeme poznávat skrze čtení bible a nebo prostě s ním trávit čas. Ďábel se bojí i toho nejslabšího, nejubožejšího křesťana který je na kolenou a modlí se k Bohu.
Testimony
Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. (1. Janova 1:3)
Verš z 1. Janovy mluví o osobním svědectví. Je to váš příběh o tom, jak jste se setkali s Bohem. Osobní svědectví je silné právě proto, že je to váš příběh. Nikdo se s vámi nemůže hádat o tom, co jste zažili, nebo nezažili. Bůh si mocně používá osobní svědectví. Když říkáme svědectví, říkáme příběh o nás a našem Bohu. Jak to svědectví říct, aby v něm bylo všechno? Co je na svědectví nejdůležitější? Takovou malou pomůckou při říkání svědectví můžou být tři body, kterých bysme se měli držet – pomůžou udržet svědectví přehledné a krátké, když je to potřeba. Tyto tři body by vám měly pomoct udržet ve svém svědectví to nejdůležitější.
-
Jak vypadal můj život předtím?
-
Jak jsem poznal Boha?
-
Jak se od té doby můj život změnil? Co je ta změna?
Gospel presentation
Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. (Římanům 1:16)
Další mocnou věcí k vydávání svědectví o Bohu je evangelium. Z fotek jste mohli vidět, že jsme si vyzkoušeli mnoho způsobů, jak evangelium říct. Ať už to bylo pomocí rozdávání letáčků, kreslení na tabuli, osobních rozhovorů, předvádění nějakých triků (například karetních) nebo třeba kázání z bedýnky. Nejde o formu, ale o obsah. Sebelepší představení bez smysluplného obsahu není k ničemu. Jak mám navázat kontakt s člověkem, kterému chci zvěstovat evangelium? Toť otázka. Každý člověk je originál, každý jej potřebuje slyšet trošku jiným způsobem, proto je dobré prosit Boha aby nám včas ukázal jak a co máme říkat. V každém případě bysme se měli držet toho, co píše Pavel ve svém dopise do Říma. Nestydí se za evangelium, my bysme také neměli. Je to prezentace něčeho, čemu věříme, něčeho, co žijeme... Přesto se spoustu křesťanů při zvěstování evangelia spíš jakoby brání. Není nutné obhajovat evangelium, ale prezentovat jej ve smělosti víry. Co má v evangeliu zaznít? To je už jednodušší: Evangelium je vlastně takové pozvání do nového života, které prezentujeme lidem. K udržení správné posloupnosti je dobrá pomůcka čtyřech opěrných bodů, kterých se můžeme přidržet:
-
Boží plán – Bůh stvořil svět dokonalý, dal lidem život v plnosti (Jan 10:10)
-
Hřích – lidé se proti Bohu vzbouřili, jako následek toho přišel na svět hřích, který odděluje lidi od Boha (Římanům 3:23)
-
Ježíš – přišel a žil dokonalý život, vzal na sebe veškerý hřích světa a přibil ho na kříž místo nás a tím nám daroval možnost žít život s Bohem (Římanům 6:23)
-
Výzva – je důležité vyzvat lidi, aby se stali součástí toho příběhu, jiank je to jenom vyprávění příběhu, který nemusí mít na posluchače žádný efekt. Zeptejte se ale: ”Co si o tom myslíš? Věříš tomu? Chceš toho být součástí?” Evangelium je totiž zpráva vybízející k odpovědi. (Římanům 10:9)
Při každé prezentaci evangelia je důležité pamatovat na to, že evangelium patří Bohu, podle toho by jsme s ním měli zacházet. Nejsme to my, kdo přesvědčí lidi, kdo je obrací, ale Bůh. Naše část spolupráce s Bohem spočívá v tom, že jdeme a vydáváme svědectví o Bohu. Zbytek je na Bohu. Občas se nám dostane té milosti, že můžeme být při tom, když se někdo obrátí a ten pocit, že jsme se stali součástí příběhu dalšího člověka, ale nemusí to být pravidlem.
Když zvěstujeme evangelium pravidelně, má to veliký dopad na proměnu společnosti. Viděl jsem půl ulice obrácených lidí, jenom díky tomu, že lidé povolaní od Boha vytrvali ve své službě a nenechali se odradit pomalým postupem, tím, že neviděli výsledky hned. Je možné, že nějaká hurá akce může přivést někoho ke Kristu, ale tím, že se vyvíjí nějaká aktivita pravidelně, zvětší se tím šance. Když pokaždé přitáhneme někoho o kousíček blíž k Bohu, máme naději, že ho Bůh jednoho dne přehoupne přes bod nula.
Conclusion
Ježíš nám řekl jasně, co máme jako církev dělat: Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky. Byli jsme vybídnuti k tomu, abysme se sdíleli o tom, jak jame Boha poznali a nabídli tuto možnost i druhým. Evangelium patří Bohu a je to Bůh, kdo lidi obrací. Jsme to ale my, kdo má doručit tu dobrou zprávu lidem. Neznamená to odjet kamsi do Afriky na misii (což je podle mého soukromého názoru mnohem jednodušší, než se sdílet o Bohu se sousedy), ale sdílet se o té dobré zprávě s každým, na koho nám Bůh ukáže. Když se vám zdá, že Bůh na někoho ukazuje, jděte. Já jsem povzbuzen jít a svědčit o Bohu tam, kde bude potřeba. Na vlastní oči jsem viděl zázraky, které Bůh učinil skrze lidi, kteří když slyšeli ono jdi, tak šli. Zažil jsem, jaké to je, když mi Bůh ukázal na člověka a řekl mi “řekni mu o mě.” Nebyla to povinnost, ale bylo to jako když je v mém srdci jak hořící oheň (Jeremjáš 20:9). Jakkoliv nemožné, zbytečné, nebo bláznivé se mi to zdálo, poslechnul jsem. A chcete důkaz? Tady sedí (Bobr).