Kázání - 2 Te 1,11-12
Text NA27:
Eivj o] kai. proseuco,meqa pa,ntote peri. u`mw/n( i[na u`ma/j avxiw,sh| th/j klh,sewj o` qeo.j h`mw/n kai. Ýplhrw,sh| pa/san euvdoki,an avgaqwsu,nhj kai. e;rgon pi,stewj evn duna,mei( o[pwj evndoxasqh/| to. o;noma tou/ kuri,ou h`mw/n VIhsou/ Þ evn u`mi/n( kai. u`mei/j evn auvtw/|( kata. th.n ca,rin tou/ qeou/ h`mw/n kai. kuri,ou VIhsou/ Cristou/Å
Textová kritika
-
Ý&sei A K R Y 0278. 6. 326. 1241. 2464 al
-
ÞCristou A F G P 0278. 33. 81. 104. 365. 1505. 1739. 1881 pm lat sz bopt; Ambst ¦txt ¥ B D K L Y 0111. 6. 323. 630. 1175. 1241. 2464 pm b sa bopt
Vlastní překlad
Proto se za vás pořád modlíme, aby vás náš Bůh rozpoznal jako hodné povolání a aby naplnil každé dobré rozhodnutí a skutek víry v moci, tak, aby bylo oslaveno jméno našeho Pána Ježíše ve vás, a vy v něm, podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.
Překlady pro porovnání
B21: Proto se za vás stále modlíme. Prosíme našeho Boha, aby vás uznal za hodné svého povolání a aby mocně naplnil každý váš ušlechtilý záměr i každý skutek víry. Tak bude jméno našeho Pána Ježíše oslaveno ve vás a vy v něm díky milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.
ČEP: Proto se stále za vás modlíme, aby vás náš Bůh učinil hodnými svého povolání a svou mocí přivedl k naplnění každé vaše dobré rozhodnutí a dílo víry. Tak bude oslaveno jméno našeho Pána Ježíše ve vás a vy v něm podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.
KMS: Proto se za vás také stále modlíme, aby vás náš Bůh učinil hodnými svého povolání a v moci naplnil každý dobrý úmysl a skutek víry, aby tak bylo oslaveno jméno našeho Pána Ježíše ve vás a vy v něm podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.
BKR: Pročež i modlíme se vždycky za vás, aby vás hodné učiniti ráčil povolání toho Bůh náš a vyplnil všecku dobře libou vůli dobrotivosti své, i skutek víry mocně, Aby oslaveno bylo jméno Pána našeho Jezukrista v vás a vy v něm, podle milosti Boha našeho a Pána Jezukrista.
Pavlova modlitba za Tesalonickou církev
2. Tesalonickým 1,11-12
Suchdol nad Odrou, 5. července 2009
Úvod
-
Četli jsme dva oddíly z dopisů, které psal Pavel do Tesalonické církve. V prvním píše o modlitbě v životě křesťanů a ve druhém o Pavlově modlitbě za Boží jednání v církvi.
-
Pojďme si tedy Pavlovu na modlitbu za Tesalonické projít společně, protože věřím, že toto je způsob, jakým bychom se měli modlit nejen za církev, ale také i za jednotlivce.
Pavlova modlitba
-
Pavel se modlí v podstatě za čtyři věci:
-
Aby je Bůh učinil způsobilými pro povolání,
-
Aby naplnil každé dobré rozhodnutí (v moci)
-
Aby naplnil každý skutek víry (v moci)
-
Aby bylo oslaveno jméno našeho Pána Ježíše (ve vás a vy v něm), podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.
-
Co s ní máme společného?
-
Jak ale vztáhnout tuto skoro dva tisíce let starou modlitbu na naše životy v 21. století v Suchdole nad Odrou?
-
Co máme společného s Tesalonickou církví?
-
Především to, že jsme církev, kterou Jednota bratrská popisuje slovy „jenž jest zástup povolaných ze všech národů, aby zde Bohu věrně sloužíc a dosloužíc s ním věčně byli.“
-
„Kdekoliv se Kristus káže, slovo evangelium zvěstuje, svátosti podle ustanovení Kristova přisluhují, i řád a kázeň mocí klíčů království Božího vede a lid věrný to přijímaje skrze to v jednotu víry, lásky a naděje se pojí a na Kristu vzdělává, tu že jest církev svatá a dům Boží …“
-
A v neposlední řadě hlavně to, že náš text mluví o oslavě Boha, což je přirozeností každé církve. Pavel píše těm v Kristu.
-
Proto pokud je naším cílem oslavit Boha můžeme směle na nás vztáhnout Pavlovu modlitbu do Tesaloniky.
-
Rozbor a aplikace Pavlovy modlitby
-
Podívejme se nyní blíže na tyto věci, za které se Pavle modlí a vztáhněme je na sebe:
-
Aby nás Bůh učinil hodnými povolání
-
Aby nás Bůh mohl uznat hodnými povolání znamená, že jsme nehodní, nezpůsobilí.
-
Jsme nezpůsobilí, neschopní konat dobré z vlastních sil. Stále máme tendence vzdorovat naší nové přirozenosti a prosazovat si svou vůli, stále se snažíme získat spasení zásluhou. Stále máme sklony k tomu vytvářet si náboženské systémy, do kterých chceme „uvěznit“ Boha, ochočit si jej tak, aby fungoval tak, jak my chceme.
-
To, že jsme součástí církve, Bohem vyvoleného lidu není naše zásluha. Člověk si nemůže žádným způsobem „odpracovat“ spasení, které nám Bůh nabízí, byť by se choval sebezbožněji.
-
Bohu je odporné, když se člověk snaží dostat do nebe svojí zásluhou (viz. Babylonská věž). (Ř 7,18; J 15,5). Lidská přirozenost je zkažená.
-
Naše jediná zásluha je víra ve spasitelné, ospravedlňující dílo našeho Pána Ježíše Krista. „Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!“ 2 Korintským 5,17
-
Bůh lidi učinil a činí způsobilými skrze pokání a uvědomování si vlastní slabosti a neschopnosti udělat cokoliv dobrého. Bůh nás na sobě činí totálně závislými.
-
Bůh nám v okamžiku znovuzrození daroval nového Ducha, nový život, novou přirozenost. Náš nový život je svobodný, máme díky Boží milosti a ospravedlnění možnost skutečně svobodného jednání a vzepření se hříchu. Jakékoliv jednání proti Boží vůli, proti naší víře a svědomí znamená jít proti své nové přirozenosti.
-
Aby naplnil každé dobré rozhodnutí a skutek víry v moci
-
Řekli jsme si, že člověk ve své přirozené podstatě je zkažený a že nic dobrého ze sebe nevydá. Vše dobré v nás činí Bůh svým Duchem svatým, kterého vložil do našich srdcí. Bůh tedy v nás působí:
-
Dobré rozhodnutí
-
Nemusí ale jít jen o dobré rozhodnutí, jak překládá ČEP. Tím bychom značně zploštili významové pole slov, která Pavel použil (euvdoki,an avgaqwsu,nhj). Ve skutečnosti tato slova mohou znamenat dobré, ušlechtilé přání, sny a touhy. Bible 21 překládá ušlechtilý záměr, KMS dobrý úmysl a Bible Kralická dobře libou vůli.
-
Jde o dobré, krásné, ušlechtilé dění v lidském srdci, odkud pramení naše rozhodnutí. Protože v lidské přirozenosti nic takového není, musí jít o Boží sny, touhy a rozhodnutí, která v nás působí Duch svatý.
-
-
Skutky víry
-
Skutky víry následují po rozhodnutí, mohou být ale i výsledkem našich snů, přání a tužeb. Je to uposlechnutí hlasu Ducha a převedení jej do jednání.
-
Skutky víry se mohou po lidsku jevit jako iracionální, bláznivé jednání (například když Ježíš vyzývá Petra, aby chodil po vodě; nebo když radí profesionálním rybářům, kdy a kde mají hodit sítě, a mnohé další).
-
Je to ale víra, co se Bohu líbí a je to právě víra, která je naší jedinou cestou ke spáse v Ježíši Kristu. Dělat skutky víry znamená jednat podle naší víry.
-
-
Naplnil v moci
-
Bůh svou mocí uskutečňuje (naplňuje) naše rozhodnutí a skutky víry, nejsme to my, kdo jedná, ale Bůh sám, podle toho, kolik mu naší vírou a skutky dáváme prostoru k jednání.
-
Dalo by se tedy říct, že jsme vyzýváni k tomu, abychom si uvědomili naší nedostatečnost a ve vědomí naší neschopnosti dávali Bohu prostor k jednání. Počátečním okamžikem tohoto jednání je naše rozhodnutí a následný skutek víry.
-
Rád bych zde zmínil svoje motto, které velice trefně vystihuje tuto situaci: „Nemám na to. A právě proto jdu do toho!“
-
A také si musíme uvědomit, že zde mluvíme o Boží moci. A když přemýšlíme o Boží moci, nemusíme, ba přímo nemůžeme přemýšlet skromně.
-
Bůh však nenaplňuje každé přání podle naší vůle. Když se modlíme „buď vůle tvá“ musíme čekat, že se tak začne dít. A to nikdy nebývá příjemné. Bůh totiž ve světě koná podle své vůle, ne naší.
-
-
-
Aby bylo oslaveno jméno našeho Pána Ježíše ve vás a vy v něm, podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista
-
Aby bylo oslaveno jméno Ježíšovo v nás a my v jeho jménu. Oslaveni budou všichni zúčastnění.
-
Toto vše se děje podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.
-
Závěr
-
Co tedy říci závěrem?
-
Jsme nezpůsobilí, neschopní konat dobré z vlastních sil.
-
Náš Bůh je ale k nám milosrdný a ze svého milosrdenství nám boří právě tyto iluze o něm samotném a nabízí nám vztah, ne jen neurčitou představu.
-
Bůh jedná! Bůh naplní svou mocí naše dobrá přání a činy víry. Neznamená to naší pasivitu, právě naopak. Bůh čeká na něco, co uděláme, něco, čím Bohu vytvoříme prostor pro jednání, které naplní svou mocí.
-
Bůh je všemocný a proto bychom neměli o jeho moci přemýšlet v malém.
-
Buď vůle tvá! Ne má! Vše o čem jsem mluvil je o Božím oslavení, které se děje skrze nás. Jde především o Boha a jeho slávu, ale my jsme v ní v Kristu zahrnutí.
-
Bůh nám v okamžiku znovuzrození daroval nového Ducha, nový život, novou přirozenost. Jakékoliv jednání proti Boží vůli, proti naší víře a svědomí znamená jít proti své přirozenosti. Bůh nám ale též nabízí nejlepší způsob, jak vycházet s Ním i s druhými. Je to cesta nesnadná a na každém z nás je rozhodnutí, zda se právě dnes rozhodneme uposlechnout hlas naší nové (a tudíž skutečně svobodné) přirozenosti Ducha svatého či nikoliv.
-
A jako Bůh Mojžíšovými ústy dával na vybranou vyvolenému lidu zda si zvolí Boha životodárce nebo sebe sama a radil jim, jak správně zvolit, aby došli dobrého, požehnaného života, radím i já vám stejnými slovy knihy Deuteronomium: „Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo“ Deuteronomium 30,19